Tento příspěvek věnuji svým přítelkyním, kamarádkám (včetně Agáty) a ostatním ženám jako připomínku, jaké jsou ženy vzácné a kouzelné.

A věnuji ho také svým přátelům, kamarádům a jiným mužům, aby to nezapomněli ocenit.

Žena

Než Pán Bůh vytvořil ženu, pracoval už šestý den přesčas. Anděl
se zjevil a řekl: "Proč se tou jednou bytostí zabýváš tak dlouho?"

MŮJ MANŽEL

Kdybych chtěla napsat k danému tématu úplně všechno, asi by to byl hodně obsáhlý příspěvek.

Konečně jsem se opět dostala ke psaní. V poslední době totiž finišuji v práci, ať můžu skončit s čistým štítem, a zároveň pracuji také na novém projektu, kterému se chci v brzké budoucnosti věnovat naplno. Věřím, že uspěju. Nemám jinou šanci. Ta, kterou jsem nedávno dostala, je ta největší a pravděpodobně nejdůležitější v mém životě. Neodmítla jsem ji. Vím, že je to moje velká příležitost, a příležitosti

Tento manifest chci předat co největšímu počtu žen, aby konečně pochopily muže. Jednou pro vždy.

A zároveň také co největšímu počtu mužů, aby věděli, že nejsou ve svém boji osamoceni.

Jedna z největších chyb mého života! Myslet si, že muž přece musí vědět, co mu naznačuji, nebo mu musí přece dojít, co mu chci sdělit! Přece musí vědět, co si zrovna teď přeji nebo potřebuji! Opravdu velká chyba!

Kdybych byla jen tušila, co už dnes vím, ušetřila bych si v manželství

Netřeba komentáře...

Je lepší být krásná než chytrá, protože průměrný muž lépe vidí, než slyší.

Nechápete, proč muž, když telefonuje, vyžaduje kolem sebe absolutní ticho? Všichni kolem se musí ztišit, ztlumit nebo vypnout rádio, atd. Taky jsem to kdysi nechápala. Stejně tak také to, že když manžel například koukal na televizi, absolutně nevnímal, že s ním hovořím. Prostě mě neslyšel. Než jsem si to uvědomila, docházelo u nás ke konfliktům. Znáte to: já tvrdila, že jsem mu to říkala, on zase,

Muži někdy udělají v životě něco, o čemž předem ani netuší, že by mohlo ženě ublížit.

Cítím dnes takové prázdno... Jako když se mi ze života ztratí něco důležitého.

Tak k tomuto tématu snad není co dodat. Věřím, že ostatní ženy budou se mnou souhlasit, když řeknu, že tuhle vlastnost využíváme s větším či menším úspěchem den co den.

Poznámka pro vtipálky: hovořím o vynikající vlastnosti smyslového vnímání, ne o předstírání orgasmu...

Nejčastěji jsem samozřejmě využívala tuto svou schopnost při výchově dětí. "Na očích" jim bylo vidět,

Dnes už chápu, proč můj muž během jediného dne při práci v domě a kolem něj střídá neustále více činností v krátkých intervalech. Nemohla jsem dříve pochopit, proč prostě nedokončí jednu práci v dílně, další ve sklepě, a potom nejde třeba na zahradu posekat trávu a na to naroubovat ty ovocné stromy. Proč je prostě všude roztahaný nepořádek a celý den chodí od jedné rozdělané práce ke druhé. Nenapadlo

Dnes jsem odpovídala na několik komentářů. Komentáře v podobném duchu jsem si s nimi (i jinými, co na pise.cz mají svůj blog) vyměňovala i dříve. Ale zrovna dnes jsem na jednom perfektním webu četla úžasný citát, i komentář k němu. Doufám, že mi autor odpustí, a ostatní také, že "opisuji":

Milá Rendulinko!

Těší mě, že Ty už víš... Odhadlas to naprosto perfektně. Nezlob se, ale nehodilo se mi to do kontextu. Víš, co, viď? Nezlob se proto na mne. Přijď zase! :)

Vzpomínáte na článek MOJE CESTAK POZNÁNÍ (poprvé)? ...ponožky ve skříni, máslo v ledničce... Dnes už se nedivím tomu, že je můj muž nevidí, když leží o pár desítek centimetrů vedle. Dnes se už preventivně ptám: miláčku, co hledáš?, jen co vidím svého muže chodit po domě a nápadně se rozhlížet. Někdy stačí i přívětivým (to je důležité) způsobem trvat na stanovisku, že daná věc

Rubrika Návod k použití muže měla mít původně úplně jiný název.

Včerejší komentář milého Brumly mě donutil k přemýšlení. Dala jsem si do souvislosti pár věcí, díky nímž jsem opět pochopila... Byly inspirací k napsání tohoto vzkazu.

I dnes si vždycky hned neuvědomím, že jsou muži prostě jiní, a rozčílím se, když se se svým mužem dohaduji, jakou má daná věc barvu. Já tvrdím, že tmavě oranžová, on červená. Já tyrkysová, on zelená, já tvrdím, že ten nový svetřík je starorůžový, on tvrdí, že fialový...

Aspoň, že si to uvědomím dřív, než se stačíme vzájemně vytočit! A Vám se to určitě bude brzy dařit také!

Vzpomínám, jak mi můj muž před desítkami let vyprávěl, že je schopný usnout vedle válcovací stolice, když si potřebuje odpočinout. A já nechápala... Mě probudilo naše dítě, když si jen zabroukalo ve spaní...

A vzpomínám, jak jsem mu měla za zlé, že si našich dětí nevšímá, když neví, že se zrovna teďnekamárádí s dětmi odvedle, tak proč je posílá si za nimi hrát. Když neví,

Milé ženy,

myslíte si, že když se s partnerem nebavíte, že ho tím potrestáte? To si tedy myslíte špatně! On to jen uvítá, a trápíte se tím pouze Vy. Proč? O tom někdy příště...

Bývaly doby, kdy jsem nechápala, jak to, že můj manžel nevidí, že se zlobím, nebo že jsem prostě smutná. A dělá jakoby nic. Nestará se o to, jak se cítím. Tak jsem se naštvala ještě víc, urazila jsem se, a nemluvila s ním. Nedokázala jsem pochopit, proč to nevidí?

Dnes už znám odpověď na otázku proč... A vy také.

Celý život jim zůstane jedno příjmení.

Vtip pro každou ženu, která si chce zlepšit náladu a která se umí zasmát,

a pro všechny muže, kteří ho zvládnou.

V nemocnici, kde leží smrtelně nemocný, se shromáždí příbuzenstvo v čekárně. Konečně k nim přistoupí ošetřující lékař, vypadá unavený a zarmouceně hovoří: Obávám se, že mám pro Vás zlou

Moje sluníčko Jana

Je to moje bývalá kolegyně z práce. Vždy usměvavá, vždy v dobré náladě, vždy připravená pomoci jiným, kteří to potřebují. Takové moje hřejivé sluníčko. I mě kdysi pomohla. A to tehdy, když mi bylo opravdu nejhůř.

Celý tento týden je prostě báječný.

V pondělí jsem přišla do práce po dvoutýdenní dovolené. V e-mailové schránce na mě čekalo 97 emilů.

Tak, a přišlo období, kdy mých příspěvků trošku ubývá. Dovolená skončila, zásoby příspěvků došly, a přibylo pracovních povinností. Příliš nestíhám. Na příspěvcích ale pomaličku pracuji a poohlížím se, co zajímavého zase přečíst. Proto, abych Vás potěšila nebo pobavila, a aby se někteří měli čemu divit...

Sexuologický jev pojmenovaný po americkém prezidentovi.

Málokterý sexuologický jev se jmenuje po americkém prezidentovi. Ale byl to opravdu 30. prezident USA John Calvin Coolidge (1872-1933), po němž tento sexuální jev odborníci nazvali.

Ve třicátých letech navštívil společně se svou manželkou slepičí farmu. Chtěl si ji koupit jako zábavu do

Může se zdát, že těch ismů je už víc než dost. Nové hnutí žen však stojí za pozornost. Narozdíl od feminismu nestojí o rovnoprávnost. A v žádném případě si nestanovuje nějaké politické cíle. Samotný název femalismus je odvozen od anglického female, což je označení samice. Snad by tedy vyhovovalo české označení "samičismus". Zakladatelkami femalismu jsou vědecké pracovnice z oblastni

5 otázek, které Vám zničí vztah:

1. špatná otázka: Na co myslíš, brouku?

2. špatná otázka: A Ti tví kámoši, jsou nevěrní?

3. špatná otázka: Myslíš, že jednou budeš bohatý?

4. špatná otázka: Líbí se Ti moje sestra?

5. špatná otázka: Jak ses tam beze mě měl?

Která mužská vlastnost je pro ženy nejpřitažlivější? Na to se mě nedávno zeptali v jedné anketě. Pátral jsem ve všech možných výzkumech, abych nestřílel jen tak od boku. A světe div se, nevyšla z toho ani tělesná krása ani svalová hmota, dokonce ani tučné bankovní konto. Tou nejatraktivnější drogou, tím nejmocnějším afrodiziakem je mužova proslulost, tedy popularita.
A taky pověst proutníka.

za oceánem na kontinentu zvaném Amerika

Clarence chce, aby jeho pět dětí mohlo vyrůstat na venkově (kde si jeho žena přeje žít), a tak do práce dojíždí. Denně ho to stojí třináct odin času. Přestože přijíždí domů vyčerpaný, vždycky se snaží najít něco, co je třeba udělat a čím by manželce usnadnil život. Často umývá nádobí, a když je odkapávač plný, nádobí ještě utře. Přečtěte si jeho příběh...

Dnes: chaos, zmatek a nespokojenost

Pro muže a ženy žijící v moderních civilizovaných zemích však tato stará pravidla již neplatí - místo nich nyní vládne chaos, zmatek a nespokojenost.

"Několik měsíců jsem chodil s jednou ženou. Kdykoli jsme někam jeli a nastala odmlka v hovoru, ptala se: Nač myslíš? Nemyslím na nic, miláčku. To jí nikdy nestačilo a celý zbytek schůzky se mračila a vymýšlela odvetu proti mužské panovačnosti - nebo já nevím proti čemu.

Kdysi bylo vše velmi prosté

Vše bylo velmi prosté: muž byl LOVCEM POTRAVY, žena OCHRÁNKYNÍ SÍDLA.

(pošesté)

Dnes mám za sebou určitou část života v jehož posledních pár letech jsem se hodně naučila. Nikdy si ale nemůžu říct: tak, a teď už vím vše, nepotřebuji se dál vzdělávat. Cesta poznání je nekonečná. Každá nová informace nebo zkušenost je mi potřebná, nikdy nevím, kdy ji budu potřebovat. Už mnohokrát se mi stalo, že jsem využila své schopnosti nebo znalosti, které jsem kdysi nabyla, aniž bych tušila, že mi kdy k něčemu budou. Všechno má svůj čas.

Jak to vidíte Vy?

MAMINKA MÉHO MUŽE

Je to maminka mého muže. Pro ni byla rodina vždy na prvním místě. Svého manžela a syny milovala a miluje nejvíce na světě. Od první chvíle, co jsem ji poznala, byla mou přítelkyní a rádkyní. Nikdy mi neříkala, co mám nebo musím udělat, nebo jak to mám dělat. Vždy uváděla příklady, jak to dělala ona. A také mi vysvětlovala, jak řešila v minulosti některé

Žena ochránkyně domova

Žena se cítila oceňována, protože její muž riskoval svůj život kvůli péči o ni a její potomky. Úspěšnost muže byla hodnocena podle schopnosti ulovit kořist a přinést ji domů; jeho sebeúcta stála na ženině ocenění jeho bojového nasazení a úsilí. Rodina

MOJE MAMINKA

Pro mě tou první, nejhlavnější a nejdůležitější ženou, která ovlivnila můj život je především moje maminka.

Žena, které vděčím za to, že tady dnes jsem a můžu Vám psát. Žena, která mi dala ze sebe to nejlepší, co uměla a mohla. Žena, která mě měla a má vždycky ráda takovou, jaká jsem. Žena, které vděčím za mnohé...

V poslední době jí čím dál

Muž lovec

Muži a ženy se odlišně vyvíjeli z nutnosti. Muži lovili, ženy sbíraly. Muži ochraňovali, ženy živily. V důsledku této specializace se jejich těla a mozky začaly vyvíjet zcela odlišně.

Kdysi dávno v minulosti

(popáté)

Ta cesta trvala dlouho. Několik let... A vůbec nebyla jednoduchá. Kdybych chtěla tvrdit opak, neříkala bych pravdu.

Během té doby jsem se naučila, jak s mým mužem vyjít a nevyběhnout. A také, jak vycházet s ostatními lidmi. Také jsem se hodně vnitřně změnila. K lepšímu, to bezpochyby. Vnímám to vše jako velmi pozitivní změny. A zpětné vazby vycházející od lidí, kteří mě obklopují, mi potvrzují, že oni také...

A co Vy? Jakou cestu jste prošli Vy?

Chci se s Vámi dnes podělit o své pocity, jsem jich plná, musí prostě ven! Může za to převážná většina vlivů, které na mne působily za posledních 48 hodin...

Je mi velmi blízká Rubrika o pozitivním myšlení v blogu Motivace se všemi jejími hlubokými myšlenkami.

Znám je, a znám i ta cvičení, o kterých se tam píše.

Přidala jsem si před chvílí na svůj blog další dva odkazy na Motivace a Unlimited.

Vy mě, pánové, zajímáte čím dál, tím víc...

PS: Pro toho, co by se mohl cítit dotčen: odkazy jsou řazeny abecedně.

Podle biologů z pensylvánské university "...mužský pot má překvapivě blahodárné účinky na ženské rozpoložení. Pomáhá omezit stres, navozuje uvolnění, a dokonce ovlivňuje menstruační cyklus."

(The Orange County Register, 15. března 2003)

Ženy kritizují muže a muži kritizují ženy

Ženy kritizují muže, protože jsou necitliví, nepozorní, neposlouchají, nejsou vřelí a soucítící, nemluví, nedávají dostatečně najevo svou lásku, nezáleží jim tolik na vztazích, spíše než milování je zajímá sex a nechávají zvednuté sedátko

(počtvrté...)

A nezůstalo jen u knihy jedné. Pročetla jsem si takových podobných daleko více a od různých autorů. Ty knihy jsou převážně překlady z cizích jazyků. Tudíž i z jiného sociálního prostředí. U některých to nevadí vůbec. Jiné byly místy úsměvné, místy jsem nechápala, že to tak může být... Musela jsem je číst a studovat s nadhledem. Ale vždycky jsem tam našla něco, co mě svým způsobem oslovilo a co mi něco dalo...

Díky nim jsem dneska tam, kde jsem. A líbí se mi to...

Dnes jsem dala na rady jednoho milého človíčka a udělala pár drobných změn. Jsou to jen malé kosmetické úpravy. Proto, aby jste se všichni, kdo zabrousíte na mé stránky, snadněji v mých příspěvcích orientovali. Znění všech dosud zvěřejněných článků zůstalo zachováno!

Řeknu Vám, jaká je Agáta dnes. Jiná! Změnila se. Trošku, ale změnila. Změnila svůj přístup k dětem, změnila ho k manželovi, změnila ho k životu. Mění svůj přístup i k sobě. Ne, že by to bylo dnes u nich doma úplně dokonalé, to snad není nikde. Je to však o něco lepší. Pořád se ještě někdy rozčílí nad svým mužem a dětmi, ale už ne tak často. Zdá se mi klidnější a vyrovnanější. Ptáte se, proč(?),

Muži nikdy nemohou najít své věci

Muži nikdy nemohou najít své věci, ale sbírku cédéček mají seřazenou podle abecedy. Ženy vždycky najdou zapomenuté klíče od auta, ale jen zřídkakdy nejkratší cestu k cíli. Muži se domnívají, že jsou z obou pohlaví tím rozumnějším. Ženy však VĚDÍ, že tím rozumnějším pohlavím jsou ony.

(potřetí...)

Při skládání střípečků jsem přišla ještě k dalšímu zdroji poznání... k literatuře. A to díky tomu, že jsme s mým mužem studovali svého času odbornou literaturu, jejíž výsledky poznání nám měly pomoci v naší společné práci. Když to tak dobře funguje v práci, proč ne v životě?

O takových věcech, jako jsou vztahy mezi muži

Jediná věc, kterou mají muži a ženy společnou

Jediná věc, kterou mají muži a ženy společnou, je příslušnost ke stejnému živočišnému druhu. Žijí však v jiných světech, vyznávají jiné hodnoty a samozřejmě stanovují jiná pravidla. Všichni to vědí, ale jen málokdo - zejména z mužů - je ochoten něco takového připustit.

Člověk musí chtít. Když nechce, je to horší, než když nemůže.

(podruhé)

Při přemýšlení o tom, proč se můj muž chová tak, jak se chová, se mi v hlavě rojila spousta otázek. Ale co s nimi? Bylo na čase k otázkám nalézt odpovědi. Nejkratší cesta je: zeptat se. A tak jsem se ptala. Maminky, kamarádek, tety, kolegyň v práci, i svého muže. Odpovědi byly různé, a odrážely zkušenosti a osobní postoje oněch lidí. Pomalu se začaly skládat malé střípečky poznání...

(pokračování příště)