Dává to smysl? Dnes už ano!

Vzpomínám, jak mi můj muž před desítkami let vyprávěl, že je schopný usnout vedle válcovací stolice, když si potřebuje odpočinout. A já nechápala... Mě probudilo naše dítě, když si jen zabroukalo ve spaní...

A vzpomínám, jak jsem mu měla za zlé, že si našich dětí nevšímá, když neví, že se zrovna teďnekamárádí s dětmi odvedle, tak proč je posílá si za nimi hrát. Když neví, že je naše dcera zrovna zamilovaná, protože v první třídě dostala od spolužáka první pusu. Když nedokáže pochopit, že není na něj ve dvanácti letech drzá, když mu odsekne, ale že je pro ni zrovna teď vyptávání na jejího kluka nepříjemné, protože se pohádali, atd. atd.

Kdybych tenkrát věděla, co dnes, mohli jsme se vzájemně vyhnout nepříjemným rozhovorům a situacím... Dnes už to vím, a Vy také!