Zivotzeny | Život ženy.

Děkuji, Beruško č. 2!

Nevím, co mě to dneska napadlo. Klepla jsem na Seznamu na odkaz Horoskopy. Nevěřím na ně a neřídím se jimi, ale přečtu si je občas pro pobavení. A dnes poprvé po sto letech, co využívám internet, jsem si otevřela i odkazy na jiné, než horoskopy zvěrokruhu. Prošla jsem si všechny ostatní, co na Seznamu nabízejí. Nejvíce mne zaujal Keltský horoskop a Indiánský horoskop... Když pominu zajímavou myšlenku keltských horoskopů, které připisují lidem vlastnosti stromů, a myšlenku indiánských horoskopů, jež pomáhají lidem k lepšímu pochopení životní cesty a k sebepoznání, musím přiznat, že vlastnosti toho mého zvířete a mého stromu na mě sedí no... odhaduji tak na 90%. Zvláštní...

Ráda bych na svých stránkách všem, co o to budou stát, věnovala malou radu či zkušenost: Využijte každou příležitost k tomu, abyste nahlas řekli lidem, kteří jsou pro Vás vším, nebo na kterých Vám záleží, že je milujete a že je máte rádi. Nepočítejte s tím, že to jaksi samozřejmě vědí! Ano, vědí, ale přece jen to chtějí od Vás slyšet. Kdo by nechtěl? Vy ne?
Neváhejte! Už kvůli sobě neváhejte! Udělejte to dříve, než zjistíte, že je pozdě. Abyste potom nelitovali, že jste to nestihli. Abyste se uměli vyrovnat se skutečností, že tu již nejsou, a že už nemáte komu říct ta nádherná slova: mám Tě rád(a)... nebo chcete-li: miluji Tě...

Nějak v poslední době nestíhám, a je to škoda... Slíbila jsem sama sobě, že bych měla občas něco napsat na svůj blog, i když budu mít pocit, že na to nemám čas. A sliby se mají plnit!

Aneb: umíte polsky?

Nuda, nuda, šeď, šeď. Tak nějak bych popsala svoji existenci za posledních pár týdnů. Už si nebudu nikdy myslet, že bych mohla existovat delší dobu bez lidí kolem sebe. Den, dva, snad. Když je mám plné zuby. Ale týdny? Nikdy!