Nějak v poslední době nestíhám, a je to škoda... Slíbila jsem sama sobě, že bych měla občas něco napsat na svůj blog, i když budu mít pocit, že na to nemám čas. A sliby se mají plnit!
Čas by se našel, to jsou jen výmluvy. Donutit se, to je těžké! Přiznám se, že občas boj sama se sebou prohrávám. Pravda, nejsem sama. To vím jistě.
Už je to třetí týden, co opět pracuju. Po nemocenské jsem se jen na pár dnů zastavila v práci, zorientovala se v nových metodických pokynech a novelách zákonů, a přerovnala ty stohy papírů, co na mě čekaly. Zjistila jsem, jaké úkoly mě čekají, a jaké úžasné kolegyně mám, které mě perfektně v práci zastoupily v tom nejnutnějším, za což jim patří velký dík. Po té jsem ještě odjela se zregenerovat do lázní. Řeknu Vám, že to bylo něco úžasného. V Luhačovicích jsem byla. Tak výborný relax a nádhernou lázeňskou atmosféru, co na mě dýchla, jsem zažila poprvé, ačkoli jsem na podobných relaxačních pobytech byla už několikrát, ale jinde. Luhačovice jsou prostě úžasné! Všem Vám podobný relaxační pobyt právě tam doporučuji. Zasloužíte si to. Vzpomínáte na můj článeček o ženách do kočáru nebo do potahu ? Díky mému drahému muži, který mě do lázní poslal a zasponzoroval můj pobyt, jsem se nechala vozit v kočáru, a nádherně si to užívala! Přijela jsem domů odpočinutá, osvobozená od posledních zbytků bolestí nejen mé krční páteře ale celého těla, spokojená a v dobré náladě.
Pravda, během pár dnů v práci jsem zapomněla, že jsem v nějakých lázních byla. Řešila jsem spoustu úkolů a odvedla hodně práce. I za kolegyni, co jsem tentokrát zase zastupovala po dobu její dovolené já. Poslední zbytky čekají na splnění ještě zítra. Mezi tím se vyskytly další nové úkoly, některé z nich bylo třeba řešit akutně přednostně a navíc mi do všeho opět vpadla škola. A abych se nenudila, tak hned první týden v září nám do rozvrhu napařili hned dva dny, úterý a čtvrtek. Není to ještě všechno, ale další záležitosti, co musím řešit, jsou osobního rázu, a o těch tady teď povídat nebudu. Už si vyhledávám na internetu na příští léto opět nějaký relaxační pobyt. V Luhačovicích. Budu ho potřebovat. Doufám, že ho stihnu absolvovat dříve, než bude mít šanci mě zase přepadnout nějaká ta nepříjemnost pod názvem cervikalgie či blokáda krční páteře.
Dostala jsem nedávno email od bývalé spolužačky z gymplu, co již delší dobu žije a pracuje ve Španělsku. Přímo v Madridu. Psala mi v něm mimo jiné, že jí povídala jedna Číňanka, co vlastní bar tam, kde kamarádka bydlí, že tyhle blokády krku jsou podle Číňanů neuvolněný stres. Vysvětlila jí to asi tak, že u člověka, který stres docela dobře zvládá psychicky, se může tento projevit právě v této fyzické formě tou blokádou. Nevim, jestli je to pravda, ale Číňani jsou chytří, vymysleli i akupunkturu! A ta Číňanka také tvrdila, že když se člověk mentálně uvolní a získá psychickou rovnováhu, blok odejde ve většině případů sám, či s malou pomocí masáží, akupunktury či medikamentů.
Chtěla bych se naučit stres uvolňovat průběžně. Ale jak?
RE: Jedna Číňanka povídala... | valach ostravski | 26. 09. 2008 - 13:12 |
RE: Jedna Číňanka povídala... | hablina | 01. 10. 2008 - 07:50 |
![]() |
valach ostravski | 01. 10. 2008 - 16:04 |