Aneb: umíte polsky?
Nuda, nuda, šeď, šeď. Tak nějak bych popsala svoji existenci za posledních pár týdnů. Už si nebudu nikdy myslet, že bych mohla existovat delší dobu bez lidí kolem sebe. Den, dva, snad. Když je mám plné zuby. Ale týdny? Nikdy! Naštěstí jdu dneska na kontrolu k lékařce a snad se s ní už domluvím na ukončení té mé nešťastné nemocenské. Sice to není úplně OK, ale můžu už celkem dobře fungovat. A když budu poctivě cvičit a dorehabilituju, mohlo by to být ještě lepší.
Důkazem toho, že mi to leze na mozek, je skutečnost, že jsem v nějakém mě nepochopitelném záchvatu něčeho, co nedokážu popsat, začala podnikat minulý týden první kroky k napsání mé absolventské práce. Byla jsem ve vědecké knihovně, půjčila si asi 15 knížek k tématu, a sesmolila první náznak něčeho, čemu se říká osnova.
A tím mě to opět přešlo... Jen co jsem na pár světlých chvil měla pocit, že nejsem z těch prášků totálně zblblá, teď už ten pocit zase nemám. Jsem prostě zfetovaná!
Ale dneska se to rozhodne! Brzy vyměním pilulky za něco jiného. Holky v práci se už na mě těší (to se jim teda nedivím, když dělají i za mě), a já na ně taky (a taky se nedivím, jsou to fajn kolegyně). Bardzosuperkolektiv, jak říká jedna z nich. No, a místo tablet budu užívat něco jiného. Někde jsem četla, že například takový alkohol v malých dávkách neškodí v jakémkoli množství! Naštěstí opravdu nikde nepíšou nic o tom, jak často si máme dávkovat. Tak si myslím, že každý podle svého zvážení a vážení. Já vážím tak akorát dost. A ještě jsem dokonce vyčetla, že je alkohol nepřítel lidstva! A protože jsem holka odvážná, tak se ho nelekám. Víte, jak je to: nepřátel se nelekejme a na množství nehleďme! To prý řekl hodně dávno Jan Žižka! (Nevíte někdo, jak to myslel?)
A neříkejte, že jsem nějaký alkoholik. Já vás slyším i tam vzadu! To tedy nejsem!
Za prvé: Nikdy neužívám léčivé kapky sama, ale v kolektivu.
Za druhé: V drtivé většině jen příležitostně. (I když platí, že kdo hledá, najde.)
A za třetí: Těch příležitostí teď bylo, je a bude!
Například: ještě jsem nestihla přípít na své zdraví (chacha cheche chichi) u příležitosti svých nedávných narozenin. Nestihli jsme s kolegyněmi (dvě z nich jsou mými spolužačkami) oslavit úspěšné ukončení letního semestru ve škole. A v polovině srpna se jedna z nich vdává, to přece také nemůžeme nechat bez povšimnutí!
Joójóóó... to bude náročné!
Minislovník pro ty, co polsky neumějí: bardzo = velmi
RE: Bardzosuperkolektiv | smoulinka* | 31. 07. 2008 - 09:51 |
![]() |
zivotzeny | 31. 07. 2008 - 19:55 |