Už mě to nebaví! Venku je nádherně, teplo, svítí sluníčko. A já? Sedím doma s bolavým krkem a tiše závidím lidem, kteří blokádu nemají (jojo... nejen cervikalgie, vyklubala se z toho i blokáda krční páteře!) a užívají si pěkného počasí u vody. Pravda, kdybych nebyla nemocná, seděla bych v práci a nadávala, že musím pracovat, když ostatní leží u vody a užívají si.
No

Není mi už od víkendu zrovna nejlépe. Pořídila jsem si docela nepříjemné a bolestivé onemocnění. Lékařka na pohotovosti, kterou jsem byla nucena v sobotu pro nepřekonatelnou bolest a problémy navštívit, ho nazvala cervikalgie. Nepřeji Vám ty problémy nikomu, ani nic podobného. A tak sedím v tomhle nádherném až tropickém počasí, co u nás panuje, doma. Pojídám nějaké prášky a polehávám,

Antoine de Saint-Exupéry: Malý princ

Četli jste již tuto úžasnou knihu? Jako děti nebo jako dospělí? Dozráli jste již jejím myšlenkám? Co vám dala?
Dovolte mi malou ukázku ze zdroje, který jsem objevila na http://www.vrana.cz/princ/ z části XXI pod názvem Liška:

...Liška umlkla a dlouho se dívala na

Hezky mě potěšili a udělali velkou radost. Kdo? No skvělí muži, přece! Přijeli k nám předminulý víkend na naše pozvání (tedy mého manžela a mne). Strávili jsme spolu moc příjemné chvíle.
Ne tak, jak Vás teď napadlo! Je vidět, na co pořád myslíte!
Povídali

Při svých občasných toulkách do minulosti jsem právě dnes narazila na hezkou písničku z filmu pro pamětníky s názvem Hotel Modrá hvězda. Chcete-li, poslouchejte se mnou...

V pátek (předpředevčírem) jsem úspěšně složila poslední zkoušku v letním semestru a mé cestě do posledního ročníku naší slavné vyšší odborné školy a k absolutoriu už nic nestojí v cestě. Tak jsem si říkala, že všechno, co musíme do hlavy natlačit, není zase až tak špatné. Třeba taková sociologie. Jsem strašně ráda, že ji už ve čtvrťáku nemáme, to jo. Ta kvanta, co musely mé mozkové závity pohltit.

Podařilo se mi tu vlítnout, ale jen na chvilenku. Učím se. Moc mi to nejde. Raději bych dělala cokoli jiného. Myšlenky létají bůh ví kam, ale musím se soustředit. Je to poslední zkouška a další semestr je za mnou. Ještě pár dní, a mám to za sebou. Moc se těším... Na volné dny, na sluníčko...

Jo, to jsem vám nenapsala, že jsem se dala na studia, viďte? Na "stará kolena"! To proto ta velká pauza. Už jsem taková, nemůžu zůstat v klidu, i když je to proti mé přirozenosti. (My raci nebýváme v zásadě tak aktivní.) Nevím, co mě to žene neustále se učit něco nového. Vím ale, že každá nová věc a myšlenka u mě provokuje touhu vědět víc. Je to nekončící proces...
Když jsem začala psát tento blog, slíbila jsem, že bude o cestě mým životem a životy jiných žen. Trošku jsem sem připletla i muže. Ale bez nich bychom nebyly tím, čím jsme. Soužití mužů a žen je hodně složitý proces, moc. Obohacuje však jedny i druhé. Tak proč nezkusit se v něm orientovat a mít z něj radost?
Myslím, že čas na rozmyšlenou uplynul... A teď... teď jdu spát. Dobrou noc!

Tak jsem dostala od admina upozornění, že jestli brzy nenapíšu nějaký příspěvek, blog mi zruší. To už je tak dávno, co to bylo naposledy? Šílené, jak to letí!
Ten mejlík přišel jako na zavolanou. Už nějakou dobu totiž přemýšlím o tom, že to udělám sama. Nemám, bohužel volný časový prostor pro to, abych do něj příspívala. Nebo je to jen výmluva? Začala jsem jej tenkrát psát s nějakým záměrem. Ten záměr nebyl špatný, i když jsou jisté rezervy. Avšak to provedení! No.., ale každý se učíme a rozvíjíme, viďte? Na to, že je to můj první (tedy blog) , není to zas tak hrozné. Občas se dá na něco kouknout. A když nic jiného, tak ty skladby na videech jsou senzační! Každá z jiného soudku a obě mě oslovují. Nechám si tedy ještě čas na rozmyšlenou a pak se rozhodnu, co s ním? To psal už kdysi dávno pan Jan Neruda... Odtud inspirace. Když přijdu na to, že mě ani jiné inspirace neopustily, a najdu si malou chvilku, jistě to nepřehlédnete! Pokud ne, myslím, že vám zrovna můj blog nebude chybět. Je tu mnoho dalších, velmi kvalitních a zajímavých, které vás určitě potěší.
Nezbývá mi, než vám všem popřát krásný prosluněný den!

Velké prádlo po druhé
Můj muž jen tak mimochodem povídá: Já jsem ani nevěděl, že máme pračku se sušičkou! Já na to: no... to teda nemáme... On: no to je divný, já jsem vypral prádlo, a když jsem ho vyndal, tak bylo suchý! No, ale stejně jsem ho pověsil na balkon, aby doschlo!!!
Ano, prádlo bylo suché, protože nepovolil vodu! Pračka tudíž neprala, on vyndal ty svý smradlavý a špinavý fusekle a ještě je pověsil na balkon !

Velké prádlo
Nedávno jsem mého drahého nachytala, jak utírá prach na televizi svýma ponožkama. Na můj zděšený výkřik reagoval slovy: "No co, stejně se budou prát..."