a nevěděla co...

koukla jsem po dlouhé době na svůj blog a začetla se do minulosti.. přivolal si mě..

Dnes jsou to čtyři roky, co tu nejsi s námi.. děkuji za všechno!

Přečetla jsem ji jedním dechem a dotkla jsem se Boha...

Neopakujte se

"Jen blázen může očekávat, že když dokola činí to samé, dostaví se rozličné výsledky." - Jestliže chcete změnit život, musíte se změnit vy sami. Do jaké míry změníte své myšlenky i své činy, tak se změní i vaše žití.

"Albert Einstein"

Zdroj: Inspirující - Einsteinových deset lekcí

Dnes jsou to už tři roky...

pajda: Život může být i jako pohled do deště-někdo vidí jen černé tmavé mraky a někdo si všimne, jak září kapka na listu a jak se smyl prach jako smutné myšlenky a jak předměty okolo nás mají barvu sytější a zářivější- jako je život sám.

Znáte to? Cítíte v sobě nějaký přetlak a máte potřebu ho ze sebe dostat ven. Jakkoli.. i já ho v poslední době mívám. A proto hodně chodím na procházky a holduji pohybu.. pomáhá mi to. Ale včera a dnes to bylo jiné.. nemohla jsem se soustředit na učení, myšlenky lítaly kdovíkam.. Přetlak jsem měla tentokrát v hlavě.

Včera odpoledne a večer jsem psala své nové příspěvky na blog. Původně jsem je chtěla zveřejnit až dnes ráno, v pět hodin a šest minut, ale změnila jsem svůj názor.. udělám to už teď.. rozhodla jsem se k tomu hned po tom, co jsem si přečetla na valachově blogu dubnový komentář jandy.

Už jste někdy udělali něco, co jste vlastně nikdy udělat nechtěli, ale víte, že to tak muselo být? 

Že jste to nakonec museli udělat, abyste někomu pomohli? Dali mu příležitost? 

...a já dnes po dlouhé době zase koukla na pise.cz. Přes jeden z nových článečků jsem přešla na komentáře u jednoho blogu a tam našla komentář od člověka, kterého velmi dobře znám.. lépe řečeno, myslela jsem si, že ho znám.. rány, které od života utržill a dostává i nadále, ho změnily, aniž by tušil, jak moc, a co všechno to způsobilo a způsobuje..