Něco jsem včera hledala

a nevěděla co...

koukla jsem po dlouhé době na svůj blog a začetla se do minulosti.. přivolal si mě..

člověk by se ve svém vlastním zájmu do minulosti neměl zbytečně často vracet. Už ji nezmění. Ničemu a nikomu to nepomůže, vzpomíná-li jen na staré křivdy a negativa, spíše naopak. Pokud si však ze zkušeností prožitých v minulosti vezme "ponaučení" pro příště (napíšu-li to takto jednoduše), je to jiná.. kdo jste četli mé "staré" příspěvky, víte, co tím myslím. Pravdou však také je, že člověk může v minulosti najít něco, co dočasně ztratil z očí.. a co může být pro něj příjemné, pozitivní a přínosné.. asi je přece jen dobré se čas od času vracet..

Už vím, co jsem hledala! Touhu! Pohon, motor, hnací sílu! Je tam! Našla jsem ji!

Víte, co jsem si po těch letech uvědomila? Že jsem za celou dobu nezměnila vzhled svého blogu. A ani to neudělám.. alespoň prozatím. Nemám tu potřebu.. Vnímám, že vše je stále takové, jaké má být. I myšlenky z Exupéryho o růži. I když mají dnes pro mne zcela jiný význam, než kdysi. Stejně významný a důležitý, jen jiný, protože je chápu na jiné úrovni, než tehdy..

Jen poselství vložené do slov obklopujících červené srdíčko je pro mne stále aktuální a neměnné, má pro mne stále stejný význam. Vlastně.. bude mít vždy. Jeho obsah, to co vyjadřuje, je neměnné, protože je vesmírným zákonem. A ten jsem chápala již před sedmi lety dobře, aniž bych si uvědomovala, že to dělám, a proč.. dnes už to vím.

Dnes už vím.. kolikrát jsem už to spojení tady použila! A jak ráda! Tehdy jsem si myslela, že jsou má poznání konečná, ale mýlila jsem se. Dnes jsem došla k poznání, že s každým novým poznáním přicházejí nové otázky a nová poznání. Poznání sebe sama, dění kolem mě, poznání lidí, zákonitostí, poznání světa, vesmíru.. Je to nekonečný proces. Když v sobě člověk najde nebo znovuobjeví svou touhu, může se řadit k šťastným lidem. Věřte mi.. Je to dar, za nějž by měl být vděčný..