Při jedné rodinné sešlosti babička říkala: "Co by sis beze mne dědo počal, já musím za tebe dělat všechno!" Děda odpověděl: "Babička má pravdu, ta už ze mne udělala milionáře!!" My neznalí jsme naletěli a ptali se: "Tak to je skvělé a jak to udělala?" Odpověď byla: "No, já byl totiž předtím miliardář!!"

Život člověka se může vtěsnat do 4 lahví:

 láhve s dudlíkem, láhve s cocacolou, láhve s pivem a láhve na kapačky.

Přesně za čtyři týdny v tuto dobu mi pevně držte pěsti pro štěstí.  Antistresvtip zde, prosím:

Autorky citátů nejsou nijak zaostalé. Jsou to právničky. Následující otázky a odpovědi totiž skutečně padaly vesměs v soudní síni. Z úst soudkyň a obhájkyň (chybička se holt někdy vloudí):

1. "Je to pravda, pane doktore, že pokud někdo zemře ve spánku, neví o tom až do rána?"

- Ty se máš, Agáto! Ty máš manžela, máš milence, to je přece život!

- Jakej život? Jeden spoléhá na druhého! 

Domluvili jsme se s manželem, že letos naši úrodu ze zahrádky zpracujeme na něco "rozumného". Z rybízu jsme vylisovali šťávu a manžel ji večer přelil do demižónu a přidal cukr. Bylo pozdě, nechtělo se mu hledat "bublátko". Řekl si, že to stačí přidat příští den ráno. Demižón lehce uzavřel korkovou zátkou a šel spát. Když jsem ráno procitla, bylo mi podezřelé, že je v kuchyni nějaký ruch. Otevřu dveře a ... rozhlédnu se po místnosti a po zdech... Bylo vymalováno. Netušíte, jak hezky. Líp byste to nezvládli, ani kdybyste chtěli.
A můj muž? "Já věděl, že to bude kvasit, ale myslel jsem, že to do rána vydrží..."
No nepřiplácli byste ho?

Velké prádlo po druhé
Můj muž jen tak mimochodem povídá: Já jsem ani nevěděl, že máme pračku se sušičkou! Já na to: no... to teda nemáme... On: no to je divný, já jsem vypral prádlo, a když jsem ho vyndal, tak bylo suchý! No, ale stejně jsem ho pověsil na balkon, aby doschlo!!!
Ano, prádlo bylo suché, protože nepovolil vodu! Pračka tudíž neprala, on vyndal ty svý smradlavý a špinavý fusekle a ještě je pověsil na balkon !

Velké prádlo
Nedávno jsem mého drahého nachytala, jak utírá prach na televizi svýma ponožkama. Na můj zděšený výkřik reagoval slovy: "No co, stejně se budou prát..."