Malé varování

To si fakt nemůžu nechat pro sebe! Včera jsem byla varována a potrestána zároveň. A dobře mi tak!
Jenom co se cítím o něco lépe než před týdnem či dvěma, a nesrovnatelně lépe než před třemi týdny, nevím co roupama. Vždyť já se včera jen prošla po zahradě kolem našich záhonů růží! Jen trošičku jsem chtěla vytrhat ten plevel z keříků. Jen trošičku, opravdu! A jak to dopadlo? Plevel úporný, já taky. A díky tomu mám teď doškrábanou levou ruku a pravou nohu z toho, jak jsem přistála na jednom růžovém keři. Já totiž byla úpornější a plevel povolil! Samozřejmě až ve chvíli, kdy už jsem to nečekala a chtěla to skoro vzdát. Nevím proč, ale vzpomněla jsem si na svá studentská léta na gymnáziu a na lyžák, který k nim nesporně patří. Po tom lyžáku jsem totiž měla měsíc zafáčovaný levý kotník a uvězněné pravé koleno v dlaze...
Já už budu hodná, paní doktorko!