Přijímací zkoušky na VŠ

Říkala jsem si, že zkusit se má všechno!

A tak jsem si podala před nedávnem přihlášku na vysokou školu. Opět a zase. Já si prostě nedám pokoj! Naše místní univerzita vyhlásila dodatečně přijímací zkoušky do nově otevřených oborů z mé profesní oblasti, tak jsem nabídky využila, a investovala do sebe a své budoucnosti s nejistým výsledkem 550,- Kč za poplatek na přijímačky. No a včera jsem absolvovala přijímací pohovor. Naštěstí mě pozvali na odpoledne, kdy mám vycházky, jinak bych musela hledat jiné cesty, jak se ho zúčastnit. Vše proběhlo v pohodě, přijímací komise byla příjemná. Většinu, co chtěli vědět, se ode mne dozvěděli, no a co jsem nevěděla, jsem jim narovinu řekla. Žádné vykrucování, a vymýšlení. Proč? Navíc jsem byla dost utlumená těmi dryáky, co mi lékařka předepsala, a bez kterých bych se nemohla asi ani hnout. Jojo, za chvíli bude ze mne závislák. Přistupovala jsem k včerejšímu pohovoru spíše jako k další nové životní zkušenosti, u minulých několika přijímaček jsem totiž absolvovala jen písemné testy.
Příliš od této své akce neočekávám, jak jsem psala výše: budoucnost s nejistým výsledkem. Odhadem minimálně 600 zájemců - přijímají jich 50. Kdyby mě přijali, spíše bych měla život trochu komplikovaný. Zvládat dva semestry, tj. 10 měsíců, práci, domácnost, studium na dvou školách a absolutorium na jedné z nich, by asi bylo hóódně náročné. Na druhou stranu - je to však příležitost zjistit, kam až sahají mé hranice! No a když to nevyjde letos, vyjde to zase někdy příště.
Ale ty zkušenosti, ty jsou k nezaplacení! V životě jsem už přišla o více, než 550,- Kč!