Těším se na sluníčko!

Podařilo se mi tu vlítnout, ale jen na chvilenku. Učím se. Moc mi to nejde. Raději bych dělala cokoli jiného. Myšlenky létají bůh ví kam, ale musím se soustředit. Je to poslední zkouška a další semestr je za mnou. Ještě pár dní, a mám to za sebou. Moc se těším... Na volné dny, na sluníčko...

Jo, to jsem vám nenapsala, že jsem se dala na studia, viďte? Na "stará kolena"! To proto ta velká pauza. Už jsem taková, nemůžu zůstat v klidu, i když je to proti mé přirozenosti. (My raci nebýváme v zásadě tak aktivní.) Nevím, co mě to žene neustále se učit něco nového. Vím ale, že každá nová věc a myšlenka u mě provokuje touhu vědět víc. Je to nekončící proces...
Když jsem začala psát tento blog, slíbila jsem, že bude o cestě mým životem a životy jiných žen. Trošku jsem sem připletla i muže. Ale bez nich bychom nebyly tím, čím jsme. Soužití mužů a žen je hodně složitý proces, moc. Obohacuje však jedny i druhé. Tak proč nezkusit se v něm orientovat a mít z něj radost?
Myslím, že čas na rozmyšlenou uplynul... A teď... teď jdu spát. Dobrou noc!