Říkala jsem si, že než psát sáhodlouhé komentáře ke komentářům (díky za ně), vystřihnu si článeček.
Jestli, pánové, dovolíte, nechám si jisté detaily z mého života pro sebe. Každopádně si ale myslím, že ukojím Vaši zvědavost, když Vám sdělím, že jsem ve svém předchozím příspěvku zcela určitě nepsala o svém manželovi. Ani o milenci, toho nevedu. Nemám důvod ani potřebu. Jednalo se o obchodního partnera, na němž jsem byla v určitých převážně zásadních pracovních záležitostech závislá. On si však čím dál tím více pletl rovné partnerství s podřízeností, a později se to projevilo i v jeho chování ke mě. I když... jak jsem tak o tom později uvažovala, jisté projevy tu byly i dříve, ale ty jsem si v té euforii a nadšení nějak neuvědomovala. Tu situaci velmi přesně popisuje známé přísloví o džbánu a vodě...