Dokonalé dámy z reklam

Aneb Jak nerozbít televizi

Na jedněch stránkách určených pro ženy jsem narazila na článek, který se mi zdál opravdu trefný. Zde je:

"Život v posledních letech je nějak hektický a já mívám pocit, že nestíhám ani to, co bych chtěla. Po období relativního klidu nastoupila doba plná bouřlivých změn, kdy se neustále někam chvátá a ten, kdo nezvládne udělat svou práci (přinejmenším dvanáct hodin), práci doma, postarat se o děti a ještě navštěvovat kosmetiku, solárium, nějaký sport a doma něco vyrábět, je totálně out.

Alespoň tak se tváří reklamy, křičící na nás z každého rohu. Úžasné a krásně upravené ženy zvládající noblesní sídlo o pěti patrech, vaří domácí stravu, protože v té kupované je tolik jedů, že by tím přinejmenším vyvraždily rodinu. Setkávají se usměvavé nad kávou s kamarádkami, řídí mega podnik s notebookem a mobilní telefon nejnovější značky mají neustále na uchu.

Samozřejmostí je jejich dokonalá štíhlost, kterou si udržují ve fitness centru. Zatímco já, když se přemluvím a vyrazím tam, se potím jako dveře od chlíva ve chvíli, kdy se na ty mučící nástroje jen podívám, ony odcvičí série doporučené osobním trenérem s úsměvem a bez jediné kapičky potu. Poté se občerství jogurtem bez chuti, neb nemá žádný cukr ani tuk, a zapijí vše minerálkou s vyváženým složením minerálů.

Jsou úžasné manželky. Jejich muži jim skládají hlavu do klína a nechávají si poradit se svými problémy v práci. Jsou úžasné milenky, které ve svůdném, saténovém prádélku po náročném dni lákají svého muže do ložnice. Jsou úžasné matky, které odvezou děti do školy, na trénink, na nákupy, hrají si s nimi na zahradě na indiány a večer vyrazí krásně odpočaté a usměvavé do divadla s partnerem. Jsou úžasné hospodyňky. V lednici jim nechybí ta správná chlazená tyčinka, aby děti dobře rostly. Jejich nádobí se leskne tak, že od odlesků můžete podpálit i sousedovic dům. A prádlo? To je bez jediného flíčku, šmouhy a září takovou bělostí, že se večer ze zpráv dovídáme, kterak lidé v okolí sta metrů záhadně oslepují.

Jsou dokonalé a prý jsme to my. My, "obyčejné” ženy.

Nevím, jak vy, ale já z práce přijdu ztahaná jako pes. Vyzvednu synka ze školky, doma trošku poklidím, jdeme spolu ven. Večer uvařím večeři, hodím prádlo do pračky, dám synka do vany, mezitím studuji, proč přestala prát pračka, a přitom míchám v hrnci těstoviny. Umyji synka a půl hodiny uklízím spoušť v koupelně, protože si hrál na námořní bitvu a voda teče i po zdech. Podávám večeři s mírně rozvařenými těstovinami, neboť ta pračka se prostě rozhodla stávkovat a špinavou vodu vyplivla přímo na podlahu.

Muž po příchodu pračku opraví, pochválí mi večeři a uloží synka do postýlky s pohádkou. Já zatím pověsím prádlo, připravím věci na druhý den do školky i do práce a padnu zbitá na gauč. Úderem deváté hodiny usínám, takže o nějaké návštěvě divadla nebo úžasných výkonech v posteli nemůže být ani řeč.

Tak nevím, myslíte, že se nám ty reklamy chtějí vysmívat? Připadáte si tak krásně svobodná, šťastná, odvázaná a stíhající, jako všechny ty ženy, které nám podsouvají? Nebo máte někdy ten den D, kdy přinese synek poznámku, pubertální dcera se cítí ublížená, že ji nikdo nechápe, rozbije se vám pračka a vyteče lednice, pohádáte se kvůli hlouposti s manželem, vysajete omylem svou nejoblíbenější náušnici? A pak, když se na vás usměje ta krásně upravená, spokojená dáma z reklamy, máte chuť tu televizi rozbít?"

Petra Makoliová

Máte také podobný názor a chuť jako autorka?