Zivotzeny | Život ženy.

Když jsem dnes stála na mostě u splavu přes řeku Ostravici a dívala se na tu masu vody, cítila jsem nejen smutek a obavy z toho, co může takový živel, před nímž se člověk nikam neukryje, způsobit. Ale objímala mne zároveň nekonečná pokora před sílou přírody a před myšlenkou, co všechno holka dokáže.

A člověk je takhle malinký...

Země, potažmo příroda si s námi dokáže poradit, nebudeme-li si ji vážit a ctít ji, bude-li chtít...
 

Viděla jsem nedávno milý romantický film s Drew Barrymorovou a Hughem Grantem v hlavní roli. Takový odpočinkový, co se u něj nemusí přemýšlet, a necháte se jen unášet dějem. Ukázku z filmu se soundtrackem můžete shlédnout na YouTube třeba&nbs/.... Mě ale zaujala jiná verze. 
Mám teď právě takovou výjimečnou náladu. Dnešní den je pro mne totiž něčím hodně významný...

Zastavte se, prosím, se mnou na chvíli... a tiše poslouchejte...

Dostala jsem jako dítě jednou na Ježíška památník. Moje maminka byla první, která mi do něj namalovala milý obrázek a napsala své věnování. Čas od času si na ta slova vzpomenu.

Poznala jsem ji před pár měsíci.. Simona je žena, u níž jsem dlouho nevěděla, proč se cesty našich životů zkřížily.  Dnes už to asi vím.. Začala mě doprovázet na mé cestě poznáním a pomohla mi znovu nabrat ten správný směr, který jsem na čas ztratila z očí.. Hledala jsem k ní důvěru dlouho, děkuji za ni. Děkuji za Simču i za poznání vyššího vědomí..